Jdi na obsah Jdi na menu
 


Generálka na zkoušku ZM

Na poslední obrany před zkouškou ZM jsme zaskočili výjimečně již v úterý, aby se Dar stačil dobře navnadit na sobotní část zkoušky.

Mirek naše úspěšné složení zkoušky ZM již tuto sobotu neviděl po absolvovaných obranách nijak růžově. Říkal, že abychom obrany zvládli, museli bychom mít pořádné štěstí - tedy hlavně štěstí v tom, že se Darovi (nějakou neuvěřitelnou náhodou) bude do obran chtít...  Že je prostě líný.

Ale jedno velké pozitivum úterní obrany i při tom všem měly - našli  jsme totiž dobrou metodu pro Dara ke zvýšení jeho zájmu o rukáv. Jsou to moje oblíbené a Darovi už tak dobře známé „odměnové“ krabičky,

Nejprve jsem dávala krabičku s pamlsky na zem těsně před Dara, aby si ji Dar před Mirkem bránil, pak ji vždycky vzal Mirek do rukávu a když  pak Dar rukáv ukořistil a přišel s ním ke mně, tak jsem krabičku za velkých pochval z rukávu vysypala a dala z ní Darovi pamlsek či dva. Velmi úsměvné bylo, když při prvním hlídání a obraně krabičky Mirek s rukávem couvl a Dar měl vzápětí mu skočit po rukávu, jenže Dar místo toho při povelu „drž“ nechytil rukáv, ale popadl do huby tu na zemi ležící krabičku…. Prostě žádný blbec.

První kolo obran bylo pěkné, ale pak se ve 2. kole Darovi přestalo chtít. Ovšem když mu Mirek brnknul bičíkem přes packy, tak jsem měla Dara co držet, aby po Mirkovi neskočil! Dar pak kousal krásně, po rukávu šel docela nekompromisně, byl pořádně naštvaný. Ale stejně bylo zřejmé,  že je ve 2. kole nějaký unavený (doma se hned po návratu natáhl pod stůl a spal). Nejspíš to bylo nezvyklým dusnem při 2. kole … to Dar moc ochotně nepracuje.

Následující dopoledne jsme si s Darem vypracovali malou stopu před domem. Byla oproti obvyklé stopě na ulici zkrácená o poslední kus trávníku, přesto se na stopu vešlo 8 pravoúhlých lomů a 2 ostré (do „Z“). Šli jsme po půl hodině (o malinko víc), na krátkém vodítku. Těsně před stopou si Dar zaštěkal na psa, co šel kolem naší zahrady, pak po něm ještě koukal a tak jaký div, že začátek stopy vypadal podle toho. Z nášlapu, na němž si Dar sebral tři pamlsky, se mu po stopě nějak nechtělo a vracel se k němu (možná kouknout, jestli by se tam nenašel ještě nějaký pamlsek), pak byl kus stopy dobrý, ovšem pak pořádně přešel jeden lom asi uprostřed stopy, o kousek byl přejitý i předposlední lom před dlažbovým příjezdem k domu (Dar si zřejmě myslel, že stopa jako obvykle  půjde přes dlažbu), aby toho nebylo málo, tak Dar usekl i rohy obou ostrých lomů (ovšem už v místech, kde šla odchozí stopa z lomu už těsně vedle té příchozí), ale stejně jsem ho nechala ten 2. víc ošizený lom udělat pořádně (na vršku lomu měl pamlsek, tak aby si ho sežral). 1. předmět jsem zapomněla položit, tak jsem pak dala dva těsně za sebou ke konci stopy - první Dar zalehl s rozvalením a chvíli trvalo, než jsem ho přesvědčila k opravě lehu, ten závěrečný předmět už byl zalehnut krásně. Ale spokojená jsem se stopou určitě být nemohla. No ano, to byl celý Dar - když paničku deprimovat před zkouškami, tak pořádně...

Doma po skončení stopy jsme si s Darem dali ještě čtyři zákusy na rukáv na zahradě, to ho bavilo, tak moc, že dokonce i zapomněl koukat za plot, když šel někdo kolem.

A v podvečer jsme zajeli opět na Rybníček, tentokrát na lekci poslušnosti. Před ní jsme si za pomoci manžela opět udělali „revíry“. Dar zase nechtěl běžet k úvodní zástěně, manžel ho do ní musel přivolat a ještě i po třech opakováních, když už manžel přešel do poslední zástěny, kde na zkoušce bude „darebák“, bylo Darovo oběhnutí zástěny (hlavně doběhnutí k ní) velmi vachrlaté. Ovšem přeběh mezi oběma zástěnami byl pokaždé pěkný a manžel pak Dara i okamžitě rozštěkal.

Poslušnost jsme cvičili s dalšími sobotními zkouškaři, ale tentokrát kromě té jednoduché zkouškové na ZZO i s dalšími cviky. Na podvečerní hodinu bylo docela horko, pražilo slunce, Darovi ve druhé půli lekce visel jazyk z tlamy, tak jeho zpomalené cvičení s velmi nepřesně prováděnými polohami asi bylo na dané podmínky tím nejlepším, co se z něj dalo vydolovat. Ovšem cvik „volno“ před přivoláním nám stále (i když už jen tady na cvičáku) skřípe, musela jsem Darovi pomoci ode mne hozením pamlsku. Paní cvičitelka sice mínila, že my se u zkoušky poslušnosti nemusíme bát, ale jeden nikdy neví…

Kamarádka Eva před pár dny napsala, že Eliška je chytrá holka, ví, že poslední stopa před zkouškami má dopadnout dobře…

Já musím naopak napsat, že Dar je chytrý kluk, ví, že když paničku těsně před zkouškami dohání skoro k šílenství, až je panička "na ručník", tak pak od něj na zkouškách nic moc nečeká (hlavně aby to nebyla ostuda!!) a když je pak Dar na zkoušce "zlatíčko", je panička šťastná a moc a moc chválí a krmí dobrotami....  Tak snad si to Dar zase tak přebere a opět mile překvapí...

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA