Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrany 25.3.2014

Po ranní stopě jsme naprosto neplánovaně (obvykle chodíme ve čtvrtek) zašli ještě na večerní obrany na Rybníček. Trochu jsem se obávala, jak to bude vypadat (Dar měl dnes stopou „odpracováno“, po pamlscích za stopu dostal ještě bohatý přídavek snídaně, takže pamlsky určitě nebudou motivací), ale nakonec byly ty obrany v šeru (1. kolo) a pak ve tmě s reflektorem (2. kolo) a hlavně v chladném vzduchu docela zajímavé.

Již na první kolo jsem chtěla obrany začít, stejně jako na zkoušce ZM, revírem o 2 zástěnách. Mirek se tedy šel schovat do poslední zástěny, ale tak, aby ho Dar pokud možno viděl tam jít, a já přivedla Dara až skoro doprostřed  placu – tedy, abych byla přesná … ne, že bych já vedla Dara, ale byla jsem jím tam doslova dotažena! Sotva jsem měla jak brzdit, abych cestou na plac vybrala zatáčku od odkládaček…

Dar byl při revírech doslova jako torpédo, k zástěnám běhal jako při závodech se zajícem (tedy až na zastavení v zástěně pro hledání pamlsku). Ovšem v tomhle 1. kole se "úžasně předvedl" – když vycházel z 1. zástěny, zase ji počural, pak sice (tuším na můj několikátý naštvaný povel) běžel směrem ke mně, jenže místo k zástěně s Mirkem si to namířil na zástěnu vedle. Mirek marně bušil do zástěny a ukazoval se mu – Dar zaběhl do vedlejší zástěny, chviličku v ní čichal (asi se běžel podívat, jestli tam náhodou není pamlsek), pak vyběhl ven, ale ne, že by konečně běžel k zástěně s Mirkem – namířil si to šikmo přes plac na 4. zástěnu (co kdyby ten pamlsek byl náhodou tam??) a když pořád nic, tak Dar konečně se uráčil přecválat plac a doběhnout k té správné zástěně… Byl jako z divokých vajec a já z něj byla „na mrtvici“ ...  Mirka v zástěně "nějak" vystavil (v „uctivé“ vzdálenosti od něj dobře 3 metry) a pak až po chvíli, teprve když jsem došla k němu, přiběhl do zástěny a Mirka vyštěkal. V následující práci s rukávem byl Darův výkon slušný, ale při zadržení z pár kroků chytal rukáv náběhem z obloučku. Ovšem aspoň trochu potěšitelné bylo, že každý další pokus byl lepší a lepší.

Pro 2. kolo (už za tmy) jsem chtěla úvodní revír zopakovat, aby si Dar nemyslel, že to, co předváděl v 1. kole, bylo „v pořádku“. Došlo mi, že jsem předtím udělala chybu,  když jsem se Darem nechala na plac víceméně dovléci a „nesrovnala si ho“, tak jsem Darovi dala cestou k zástěnám "pořadové kapky". To zabralo: Dar pochopil, že se cvičí, a při cvičení je potřeba poslouchat – a předvedený „revír“ už byl skoro přijatelný. Na Mirka pak ukázal spoustu energie, „kousal“ nečekaně výborně a hrál „zlého psa“ Mirek byl docela překvapený a říkal, že bychom potřebovali dělat zkoušky v noci, že je Dar noční pes s možná se i trošku bojí (ve tmě nemá takovou kontrolu okolí), tak je razantnější. Ale každopádně to Dara při včerejších obranách určitě bavilo.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA