Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stopa 14.3.2014

Po tom posledním stopařském a hlavně obranářském „takřka propadáku“ mi Eva sice radila, nechat Dara pořádně odpočinout, aby se začal nudit, v té nudě ho nechat trochu „vydusit“, aby pak sám měl snahu něco dělat (tak to výborně funguje u většiny hovíků včetně „jejích holek“), jenže já mám s Darem odlišnou zkušenost – Dar naopak potřebuje soustavnou práci, jinak si velmi rychle zvykne na lenošení (páníček mu neodepře denně vycházky a při hlídání na zahradě má také o vzruch postaráno), tak jsem uvažovala o stopě hned v pátek ráno. V noci mírně mrzlo, ale již před osmou ráno jsem viděla rosu v trávě a vyrazila s Darem pěšky sotva půl kilometru na pole.  Dar byl cestou na volno, trošku si počichal, trošku "popovídal" se psy za plotem, ale nic "dramatického". Na poli bylo samozřejmě naroseno, takže pro psa naprosto ideální podmínky, bylo vidět pár zajíců opodál, ale jinak byl všude klid. Darovi jsem našlápla jednu z obvyklejších stop, víceméně tu, co mi šlapala v úterý Eva, ale delší (rovný úsek celkem kolem 230 kroků, následující kolmý 105) a navíc ještě přidaný kratší koncový úsek zpátky k trasírce nášlapu. Stopa tak měla přes 700 kroků. Tentokrát jsem ji udělala prakticky bez pamlsků, dala jsem pouze 2 (po 1 Froliku vždy tak 5m za oba ostré lomy, jinak vůbec nic, ani na nášlap). Šla jsem pomalu, lomy s obvyklým kolmým přešlápnutím, ale jinak nijak víc prošlapané, ostré lomy s obloučkem místo špičky, ale naprosto minimálním (s průměrem tak 30cm). 3 předměty. Stopu jsem tvořila kolem 11 minut a šli jsme ji po cca 25 minutách od nášlapu. Dara jsem musela ke konci čekání napomínat, aby ještě ležel a čekal, protože se mi chtěl stále zvedat a že půjdeme na tu stopu. Jak jsem připínala šňůru, ukázala jsem Darovi odměnovou krabičku, dala mu do ní čichnout a dala mu z ní i kousíček Vysočiny na ochutnání a povzbuzení k pěkné práci.

stopa-14.3.2014.jpgZačátek stopy ale moc nadějně nevypadal. Dar hned první dva metry po nášlapu čenichal v pachovém "koridoru", pak dokonce udělal oblouček a vracel se k nášlapu - došlo mi, že hledá pamlsek, jestli ho snad nepřešel, ale když pochopil, že tam nic není, tak se pustil po stopě. Nebyla úplně bez chyb, ale přesto jsem s ní byla velice spokojená a Dara jsem za ni moc pochválila. Za celou stopu mi z ní malinko vyhnul ověřit něco jiného jen 2x (vždy s vybočením tak do 1m a hned byl zase na stopě zpět), první 4 lomy přešel všechny, zase asi tak o metr a půl, ale pak hned, zřejmě jak vyšel z „pachového koridoru“, zahnul na správnou stranu a hladce se napojil na stopu, stále čumák (předpisově) nízko u země, žádné zastavování ani rozhlížení se. Plně se věnoval jen stopě. Předměty byly zalehnuté hned, ten 1. byl z hlediska provedení označení nejhorší - Dar došel k němu jakoby lehounce z boku (šel po mé levé šlápotě, i když čichal střídavě do obou, a předmět byl v pravé) a tak i zboku lehl, 2. předmět byl zalehnutý krásně, poslední zase maličko z boku. A co bylo pro mne ještě potěšitelnější - další 3 pravoúhlé lomy byly přesné, žádné přejití, a oba ostré lomy s naprosto minimálním přejitím a nepřesností, jen u toho 2. lomu si udělal kolečko na místě, ale spíš to byl obrat, aby dostal tělo do správného směru. Dneska jsem na stopě víc chválila, skoro za každým lomem, jakmile bylo zřejmé, že jde zase bezpečně po stopě, a myslím že to Darovi dělalo moc dobře. A na zkouškách se to pochválení určitě smí. Ani za předměty jsem dnes nedávala žádné pamlsky, jen pochvalu s pohlazením, ale také to stačilo (Dar si samozřejmě našel a s chutí slupl ty 2 Froliky na stopě). Když zalehával poslední předmět, tak bylo vidět, že je docela unavený, z pamlsků už ani neměl nějak velikou radost (nebyl chtivý, aby je dostal), ale samozřejmě je nadšeně slupl. Čas vypracování stopy byl dnes také výborný – pouhých 14 minut. Jistou zajímavostí bylo, že ráno jsem Darovi dala malou snídani... což před stopou obvykle raději nedělám.  Dnešní stopou mi Dar udělal opravdu velkou radost.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA