Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stopa a poslušnost - 1.3.2014

Konečně se nám dnes podařilo zase po delší době vyrazit s Darem na cvičák k sobotní poslušnosti. A byla jsem moc ráda, že jsem šla. Dar nebyl rozhodně bezchybný, ale už i s ohledem na to, že jsme byli "mezi lidmi" - tedy pardon "mezi psy" cvičit skoro po měsíci, to bylo moc dobré.

V týdnu jsme toho moc neudělali, měla jsem termíny do práce a ke všemu nás navštívila i viróza, tak jsme zvládli jen dvě „malé“ stopy na trávníku před domem, trochu cvičení s rukávem a nějakou poslušnost na ulici po stopách či na zahradě před večeří.  Po výstavě, kdy mi kamarádky jemně naznačily, že Dar by měl trošku redukovat tělesnou hmotnost (na rozdíl ode mne měly pocit, že nemohou nahmátnout Darovi žebra), jsem Darovi zavedla „úspornější“ výživný režim – ubrala snídaní, trošku i večeří a velmi sporé pamlsky při redukovaném výcviku také učinily své. Dar byl už od půlky týdne mnohem živější, o rukáv se tahal se mnou i s manželem div ne „jako o život“, tak jsem se těšila na sobotní cvičák a byla zvědavá i na „test áčkem“ – podle toho, zda se Dar na áčko spíš vyškrábe nebo svižně vyšplhá vždy nejlépe poznám, v jaké je aktuální „krmné kondici“.

Před výcvikem jsem vedle cvičáku na poli Darovi nejprve udělala stopu. Původně jsem chtěla jít něco úplně jiného, než co z toho nakonec vyšlo, ale to vůbec nevadilo. Výsledkem byla stopa v délce kolem 700 kroků (možná i o trochu víc), 6 pravoúhlých lomů, tři lomy ostré, tři předměty.  Na nášlap jsem dala 2 úlomky Froliku, ale pak jsem s pamlsky po stopě docela šetřila. Rovné úseky s dlouhými kroky jsem v lomech končila přešlápnutím, ostré lomy jsem prošlápla maličkým obloučkem, všechny lomy jsem si navíc pro sebe označovala občas cedulkou, jindy čtverečkem metr od lomu

Na cvičáku k poslušnosti se nás sešlo i s námi 8, velela Simona a nedostali jsme (což bylo něco zcela výjimečného!) ani jedno napomenutí...! Dara jsem mohla pustit z vodítka již po třetině cvičení, byl docela hodný, občas se sice "zasnil" a chviličku mu trvalo, než zjistil, že je obrat „někam“, ale jinak to bylo dobré. Zase mi při cviku "volno" moc daleko neodešel, snad jen tři - čtyři kroky, aby byl u mne zpět hned, na povel: "paní Hažmuková, štěkej" jsem (dle Simony) zaštěkala líp, než pak Dar (Dar se asi divil a pak mu do jeho štěkání zaštěkal ještě další pes, což ho úplně vykolejilo), ale opakované štěkání už bylo perfektní a od té chvíle bylo už všechno splněno pěkně. Jen při aportu mohl Dar hozenou činku jistě přinést zpátky rychleji... Překážky - dá se říci parádní – přes kladinu šel prakticky vedle mne (po vyběhnutí na prkno na mne vteřinku počkal a pak šel zároveň se mnou, dokud jsem se za kladinou nezastavila), bariéru skočil zcela čistě a s rezervou tam a zpět jen na povolené povely (myslím to nebylo ani na nejmenší srážku) a na áčko zvedl zadek docela lehce s pěkným zařazením se mně k noze, takže také naprosto v pořádku (jak pěkně vyšvihl zadek na vršek překážky mne přesvědčilo, že to s Darovou nadváhou není zase až tak strašné). Ještě jsem zkusila aport přes obě překážky pro zkoušky UPr (UPr 1 až 3 dle MZŘ) - přes bariéru byl už bezchybný, přes áčko jsme dělali nakonec 3 pokusy, ale vždycky mi Dar skončil s aportem u áčka a koukal na mne, co dál. Když jsem ho vybídla, aby šel zpět ke mně přes áčko, tak to hned udělal, ale bez dalšího povelu a toho, že jsem přišla k áčku, to zatím nešlo. Ale myslím, že jsme na dobré cestě a nacvičíme to.

Pak jsme si ještě zašli zpět na plac a zkusila jsem tu poslušnost "na dálku" - asi na 8 až 10m (doma jsme to na silnici cvičili na vzdálenost o kousek kratší). „Sedni“ a „lehni“ bylo splněno dobře, ale Dar mi opakovaně nějak neslyšel na „vstaň“, koukal kolem a když mi konečně věnoval pozornost, tak se chvilku tvářil, že takový povel nikdy neslyšel... Když mi pak konečně vstal, vždycky si přidal aspoň 2 malé krůčky blíž ke mně.  Závěrečné plížení ke mně na těch cca 8m bylo ihned po (pouze slovním) povelu a krásné.

Potom jsme si ještě prošli 2x skupinku - na poprvé tam byla Darova nepozornost a hlavně čichnutí k pánovi od knírače, na podruhé už bylo projití skupinkou v pořádku. Určitě lepší, než na zkouškách BH.

A na konec jsem požádala p. Šafaříka (recipročně) o stoupnutí do zástěny. S malým peškem, kterého si Dar velice oblíbil. Tentokrát jsem tenhle cvik pro zkoušku ZM zkusila již na 2 zástěny. K té první jsem šla raději blíž a poslala Dara ji oběhnout, ale přitom jsem mu musela dát navíc povel "dokola", pak jsem s ním popoběhla k té druhé zástěně a znovu jej vyslala na „revír“.  Tady musím konstatovat (opět), že je občas pěkný pacholek: doběhl k zástěně, to ano, ale když v ní uviděl p. Šafaříka, tak nejprve úplně ztuhl a nevěděl, co má dělat. Pak ho (samozřejmě i se zástěnou) oběhl a z druhé strany zástěnu počural!! Musela jsem Dara  polapit a poslat znovu, teď už jen na tuhle zástěnu. P. Šafařík mi pomohl a Dara rozštěkal. Zkusili jsme to pak ještě jednou. Jenže když jsem přišla (dle regulí zkoušky) k zástěně, Dar byl už tak rozdováděný, že skákal na pána (myslím ho chtěl chytat za rukáv) a peška si vůbec nevšímal. Takže se obávám, že ty obrany budou na ZM ještě pořádná fuška.... Příště to musíme zkusit zase s někým jiným, aby se Dar naučil, že v první zástěně nikdo není (tu má jen rychle oběhnout) a ve druhé že má štěkat na toho, koho tam najde, a to tak dlouho, dokud nepřijdu. Bojím se, aby mi Dar pak i na zkouškách, když tam bude náhodou někdo "nový", takhle „nevytuhl“.

A ještě na nás čekala ta ranní stopa  Když jsme přišli k nášlapu, bylo to přes hodinu a čtvrt. Ale Dar, i když byl z cvičáku docela unavený, se už asi těšil, zase měl čumák na zemi už před nášlapem. Dneska jsem ho vedla na čtyřmetrové stopovačce a snažila jsem se ji držet zkouškově. Dara jsem pouze chtěla trošku déle přidržet na nášlapu, ale nebylo to potřeba - sebral si oba kousky Froliků, pečlivě pročichl nášlap a pak šel krásně a jistě celý první úsek, naprosto přesný byl i první lom (vúceméně pravoúhlý), pěkné a rychlé zalehnutí předmětu (byla jím tenká kůže zkouškových rozměrů, která na poli skoro nebyla vidět). Pak přišla série 3 ostrých úhlů - na prvním se Dar ztratil, tedy víceméně, když byl od lomu přes 3m a hledal jiným směrem, tak jsem ho raději vrátila zpátky před lom, šla stopu s ním a naváděla ho k čichnutí do každé šlápoty, takže jsme lom už bezproblémově vyřešili nakonec spolu, další lom, ještě než k němu Dar došel, ucítil pamlsek pár kroků za ním, odbočil ze stopy si ho sežrat, pak došel k lomu a s čistým vypracováním lomu šel správně po odchozím úseku, jenže pak ten 3. ostrý lom Dar zase přešel a nemohl za ním stopu najít, i když ji jednou překřížil. Ale je pravda, že jsem dnes kladla stopu poměrně rychle a "chlapskými" kroky, navíc foukal od rána vítr, takže nebyla úplně jednoduchá. Tak jsem Dara zase zavolala před lom a znovu jsme ho prošli pomalu spolu. Jak byl na odchozím úseku z něj, tak už zase šel Dar pěkně, následný pravoúhlý lom byl, co jsem viděla, zcela přesný, navazující rovný úsek stopy také, pěkně zalehnutý 2. předmět. Jenže pak každý další lom, teď už jen pravoúhlé (celkem 4) byl přejitý o malý kousek víc, než předchozí, takže jestliže u nejbližšího lomu Dar přešel lom asi o 30cm, tak ten poslední lom byl přejitý už víc, než o metr a půl... ale pravdou je, že Dar byl v té části stopy už určitě hodně utahaný. Potěšitelné pro mne bylo, že jsem ho ani jednou dnes nemusela upomínat, aby nečichal po křižujících stopách a věnoval se té mojí, i to, že když přešel lom, tak se na stopu za ním po plochém obloučku zase hned sám vrátil. Přesně šel i ten poslední rovný úsek s pěkným označením posledního předmětu. Když si odmyslím ty nezvládnuté ostré lomy, tak ta dnešní stopa byla opravdu dobrá, jistá a zkoušku FPr1 bychom určitě dobře zvládli.

Když jsem po ukončení stopy a Darově odměnění za práci pochvalami i zbytkem mlsků z krabičky Dara odepínala ze šňůry, přiřítila se k nám černá půlroční fenka labradora a ... „pojď si hrát“. Tak jsem Dara nechala a jen jsem se dívala, jak rychle z něho ta únava ze stopy spadla. Myslím byla spíš psychická, než fyzická, pohonil se s fenečkou a pohrál si s ní strašně rád.

Takže jsme byli asi oba dva dneska se cvičákem moc spokojení.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA