Předjarní stopařské dny 10. až 13.3.2016
Letošní zima a předjaří nám ve stopařském tréninku opravdu nepřejí … každou chvíli prší a než stačí pole aspoň trochu vyschnout, tak už zase prší. Jakoby si příroda chtěla vynahradit to loňské horké a přeschlé léto.
Již další sobotu bychom měli jít zkouškovou stopu v Pardubicích a i když zatím jsme ohledně konání zkoušky v nejistotě, trénovat musíme, aspoň jak se dá… A tak jsem v předchozích dnech připravila Darovi „stopařské soustředění“. Čtyři dny, čtyři stopy, tři terény, každý den změna.
Tu první stopu našlápl Darovi manžel ve čtvrtek na trávě areálu na Kývalce. Zadala jsem jednu z těch našich častých kratších stop. Asi 750 kroků, 4 pravoúhlé lomy, 2 ostré (na „M“), 5 předmětů. Pracovali jsme asi po hodině, po skončení 2. kola obran. Dar šel ochotně, na stopu se těšil. … jenže kladeč ho pořádně vypekl: na 1. ostrém lomu totiž zazmatkoval, lom provedl v úhlu snad jen 10° a z lomu odchozí úsek pak ke všemu prakticky „nalepil“ na příchozí. Dar pochopitelně sklouzl až k původní stopě a já, v domnění, že jde Dar špatně, jsem ho ze stopy stáhla. Dar reagoval (poté, co jsem ho přesvědčovala, že tudy stopa nejde) zastavením a bezradným koukáním. Až když si manžel, který šel s námi, uvědomil, co provedl, nechala jsem Dara jít … a 2. označený předmět mu dal zapravdu. Po velké pochvale, jíž jsem se snažila kompenzovat ty předchozí zmatky, z Dara očividně spadl stres, rozešel se a s postupující stopou jakoby stále více ožíval. I lomy byly stále lépe vypracované, ten poslední exkluzivně, označených bylo i všech 5 předmětů, i když tady tradičně se značnými rezervami - první 2 sednutím (zadek našikmo), zbylé lehnutím (s rozvalením). Určitě to nebyla špatná stopa, tak jsem byla spokojená.
Poslední dva dny byly konečně bez deště, předchozí den dokonce svítilo sluníčko, ráno bylo sice zataženo, ale nepršelo, tak jsem vyběhla na osení „našeho pole“ našlápnout kratší FH2 stopu. Asi 1550 kroků, šlapala jsem od 7.00 hod. - 16 minut, 7 předmětů + kabel.. Pracovat jsme šli po 3 a půl hodině. Pole od rána stačilo v mírném větru ještě o trošku víc obeschnout a tak jsme se sice trochu bořili, ale Darovi už se aspoň nenabalovalo bláto na tlapky. Stopa byla zvládnutá v celku slušně, jediné drobné komplikace byly v místech, kde předtím stály a pásly se dvě malé skupinky srnek, kterých si ale Dar nijak nevšímal. Pošlapání stopy i křížení s několika lidskými přešlapy bylo většinou s otočkou na stopě, v jednom případě popojití asi o metr na obě strany po křížení. Stopa byla v novém tvaru, začínala jsem po dlouhém úseku (350 kroků) se 2 předměty na „M“, první ostrý lom byl s krátkým hledáním směru, pak pěkný traverz a o trošku větší hledání směru na pravoúhlém lomu do dalšího traverzu, ale oba lomy bez výraznějších chyb. 2. ostrý lom perfektní (odchozí úsek šel po řádcích osení), velmi slušné i zbývající lomy, v podstatě bezchybný oblouk s přibrzděním tempa na kříženích stopy . Všech 8 předmětů označených, zpravidla sednutím, první 2 se zadkem hodně šikmo, samozřejmě jsem opravovala Darovi polohu, tak další označení už byla podstatně lepší. Dar krásně vyřešil i „špek“ v podobě uložení jednoho z předmětů (na traverzu) těsně vedle dolíčku po zajíci. Byla paráda sledovat, jak intenzivně začal Dar čichat a prozkoumávat místo vedle dolíku (nikoliv dolík!), kde se pach předmětu silně překrýval pachem zajíce, ale Dar potřeboval snad jen 3 vteřiny, než předmět našel a označil. Mrzelo pouze jedno falešné označení – prakticky na stopě ležel kousek bílé hadice, který Dar také označil, ačkoliv nebyl náš. Myslím, že se pole zalíbilo i dalším stopařům, viděla jsem tam cizí psí tlapky (hlavně v dolní části) a ta cizí hadice vypadala jako předmět. Ale bylo dobře, že se nám tohle stalo na tréninku – mohla jsem aspoň Darovi vysvětlit chybné označení. Každá taková zkušenost je pro psa nesmírně cenná. Stopu Dar zvládl za 30 minut a měl po ní ještě dostatek sil na blbnutí, tak jsem byla spokojená. Dar odvedl solidní práci.
Následující den, v sobotu, jsme se vydali na chatu na Vysočině, udělat revizi po zimě, a manžel při té příležitosti hned po příjezdu našlápl Darovi stopu na zarostlém strništi – byl to nádherný terén, zbytky stébel měkké a ohebné, rašící hustý porost plevelů jen kolem 1cm jako koberec, bylo to zase něco jiného, než ve čtvrtek na Kývalce či u nás na osení. Stopa byla tvarem FH2 s cca poloviční délkou, 8 předmětů (7 IPO + sirky), šli jsme ji pracovat po 2 hodinách a Dar odvedl velmi dobrou práci. Přešel 1 předmět (sirky), ale ostatní označil, i když tradičně zadek při sedu trochu šikmo, problémy, ale ne moc velké, měl jen na kousku pole s četnými kravskými ještě poloměkkými lejny a pak na jednom z přejezdů stopy traktorem (traktor jsme viděli polem jet, když jsme přijížděli, takže přejel pole se stopou nejméně jednou – což znamenalo, jen co jsme viděli, 2x křížení stopy 2 hodiny před jejím vypracováním). Dar kritická místa přestál, již o pár metrů dál byl zase pozorný a stopu došel čistě v dobrém tempu i čase.
Tohle krátké „stopařské soustředění“ jsme završili v neděli 4. stopa ve 4 dnech, opět s návratem na osení. Trošku kratší FH2 bez značek (na lomech), 9 předmětů + papírový zmuchlaný kapesník ze 2/3 ukrytý pod hroudou hlíny, 1600 kroků (kladla jsem stopu poměrně rychle 17 minut). Šli jsme stopu zvednout po poledni za 3 a půl hodiny, až na vítr v ideálním počasí i vlhkosti. Darovi se povedla jedna z nekvalitnějších stop, šel velmi přesně, trochu hledání směru stopy jen na 2. ostrém lomu (pole tu bylo předupané srnkami), přejitý 1 předmět na vrcholu oblouku - ten jsem přehlédla i já … a že jsem ho nemínila na poli nechat, Dara jsem ze stopy stáhla a kousek jsme se vrátili, abychom část oblouku po předmět vypracovali znovu. Jenže … oblouk není rovná stopa a já se na stopu netrefila, tak musel Dar nejprve plošně hledat (za mého povzbuzování) dobrých pár minut, než stopu někde u začátku oblouku konečně našel … ale našel. A našli jsme pak i ten přejitý předmět. Ostatní předměty byly Darem označené, i kabel a ten kapesník, a jediná větší chyba pak byla v závěru v bočním poryvu větru na dalším rozdupání pole (lidé + zvěř), kde Dar ověřoval na obě strany dobře po 2m. Celkový čas práce byl 36 minut a Dar byl na konci stopy kupodivu naprosto v pohodě, jako by žádnou stopu ani nešel. Udělal mi opravdu radost. ... Myslím, že Dar je na zkouškové stopy docela nadějně připraven.