Trénujeme na stopařský přebor – stopa A
Praktická stopa cca 1,5km dlouhá, stáří 1 hod., předměty praktického charakteru (cokoliv), položená v různorodém terénu s možnými přechody přes veřejné komunikace, stopa je ukončená předmětem. Čas na vypracování stopy 1 hod. Terén praktické stopy je volně přístupný místnímu obyvatelstvu.
Body na stopě: 1. předmět – 10 bodů, 2. předmět – 20 bodů, 3. předmět – 30 bodů, 4. předmět – 40 bodů.
Stopa se vypracovává bez rozhodčího – na konci stopy se předají předměty rozhodčímu.
Stopu v různorodém terénu včetně lesa a paseky jsme si s Darem zkusili již před 3 lety, když jsme ještě dle starých regulí zkušebního řádu začínali cvičit na zkoušku FH1. Ovšem se zjednodušením zkoušky dle řádu IPO jsme se brzy vrátili k obvyklému sportovnímu tréninku a tak jsme si praktickou stopu „A“ dle propozic závodu poprvé vyzkoušeli až před měsícem. Ovšemže na vysočině v těsném okolí naší chaty. Pro naplánování stopy jsem vytiskla fotku mapy a stopu do ní předběžně zakreslila. Manžel se uvolil stopu našlápnout, tak dostal 5 předmětů (jaksi „navíc“ jsem přidala nábojnici), trasírku a vybaven plánkem stopy se šel zhostit role kladeče. Hned na poprvé nebyla stopa nijak jednoduchá – první půlka na několika loukách, pak asi čtvrt km lesem, přechod lesní cesty, sad, strniště po vojtěšce a po dalším přechodu polní cesty se končilo na poslední louce. Celkem byla stopa dlouhá dobře toho požadovaného 1,5km. Dle regulí jsme šli již po hodině a manžel za námi, abychom nezabloudili, protože si po cestě místy trasu změnil. Na počátek března bylo opravdu horko, plné slunce a jediný stín jen v lese, ale Dar se se stopou vypořádal nad očekávání dobře. Pochopitelně jsem využila možnosti jít v obtížných místech vedle něj a radit mu, kde hledat stopu, i převést jej přes cestu, když stopa kolem ní nevedla dál. Pomoci Darovi najít stopu za cestou byla moje úloha psovoda. Tak jsme tuhle svoji 1. společnou praktickou stopu nakonec zvládli, Dar našel a označil 3 předměty, já zbylé 2, takže jsme jako tým byli 100%. Dar došel na konec stopy a označil závěrečný předmět za necelých 50 minut. .. takže ve splněném limitu.
Další dvě praktické stopy jsme absolvovali rovněž na vysočině, ale na jiném terénu, než první stopu. I je připravoval manžel a byly v podstatě identické, jen s otočením směru stopy (3. stopa se vzhledem k té 2. vypracovávala jakoby od konce na začátek). Délka stopy min. 1,8km, hlavně po loukách, část strniště po vojtěšce a malý úsek osení, 2 přechody dost frekventované polní cesty, 7 předmětů. Čas od nášlapu jsme tentokrát prodloužili na 2 hod. Pracovali zase na slunci, ta poslední stopa v 1. dubnovou neděli již hodně citelně hřejícím (+21;C, šli jsme přes poledne). Ale Dara stopa i přes panující teplo velmi těšila, o čemž svědčilo zaujetí pro stopu i spokojeně se pohupující ocas, já pomohla radou na problematických místech a tak obě stopy byly zdárně dojity rovněž v limitu … 52 až 55 minut. Našli jsme opět všechny předměty, na 2. stopě jich Dar označil 5, na poslední dokonce ještě o 1 víc (místo něj jsem našla jen malou špůlku hedvábíčka). Místy, hlavně díky občasným závanům větru, nebyla stopa úplně přesně vypracovaná, ale na tomto typu stopy to vůbec nevadilo. Myslím, že s tréninkem této stopy jsme mohli být všichni skutečně spokojení.