Vánoční závod na Rybníčku 12.12.2015
Letošní vánoční závod pro členy klubu byl pojat (na rozdíl od minulých let) zcela „nevážně“ a díky zvoleným disciplínám dokonale stíral rozdíl v délce i výsledcích ve cvičení mezi jednotlivými účastníky a tak měl pouze jedinou „sranda“ kategorii. Přes ne zrovna přívětivé počasí i s trochou deště během závodu jsme se sešli v docela pěkném počtu 10 závodníků a ve velmi zajímavém složení: pět NO a stejný počet hovíků. Dar byl mezi hovíky jediným psem, zbylé 4 byly fenky (po dvou od Evy a Radky).
Soutěžní disciplíny byly velice zajímavé: poznej svého psa (se zavázanýma očima mezi pěti jinými a jen hmatem), odmítání cizího pamlsku (5 kroků od psovoda), co pes umí a ve zkušebních řádech nenajdete, aport plyšáka, sedni-lehni-vstaň za zády psovoda, odložení za pochodu vsedě při chůzi psovoda s rukama na kolenou, oblečení trička (psovi), chůze u nohy na niti, převezení psa v kolečku (10m) a na závěr hledání uvázaného psa poslepu (do 2 minut). Každá z disciplín byla hodnocena obvyklými 10 body.
Pamlsky byly povoleny, což bylo u mnoha účastníků i disciplín zvlášť klíčové.
Již 1. disciplína se ukázala jako netušeně náročná: jistě není jednoduché poznat si jen po krátkém pohmatání svého NO mezi 3 dalšími a hovíkem a nebo hovíka mezi dvojicí druhých, doplněnými 2 NO Ke své hanbě musím přiznat, že jsem se skoro spletla a vybrala si jednoho z NO, nesáhnout raději na uši, které vypadaly jaksi jinak, než ty Darovy… Dar byl totiž tak nesvůj „v cizích rukou“, že jsem na něj nemohla ani pořádně sáhnout… A Eva s Radkou to měly ještě mnohem těžší – Arwen od Brannan těžko poznat i od pohledu, natož při jejich radostném tulení se k oběma paničkám poslepu…
Závod byl hlavně pro radost a zábavu, tak výsledek nebyl nijak zvlášť důležitý, ale i tak mne Darovo 4. místo docela potěšilo. Skončili jsme za dvojicí NO a třetí Eliškou a Dar se v hned několika disciplínách docela „vytáhl“, třeba když si jako jeden ze 2 psů nevzal cizí pamlsek (a to ho k mému překvapení hodně chtěl!) a nebo předvedl pár z našich cviků na „rozblbnutí“ (z tance se psem, i když to v našem podání mělo k tanci opravdu hodně daleko). Krásná poslušnost při chůzi na niti (prý 2. nejlepší!) a tak nadšený aport plyšáka, jaký jsem u Dara dlouho neviděla. Velká škoda, že mne Dar nechal ve štychu v poslední disciplíně, kdy jsem jej měla najít se zavázanýma očima – celou dobu mého marného snažení jen klidně stál, aniž by hnul snad jediným chlupem, a fascinovaně prý na mne koukal, co to provádím… že by na moje výzvy ke štěkání aspoň hlesl, jej vůbec nenapadlo… což nás stálo přinejmenším pomyslnou „bednu“ a možná i nejvyšší stupínek.
Ale to úplně nejpodstatnější na vánočním závodě se vydařilo dokonale – setkat se a zazávodit si ve skvělé náladě i atmosféře. A odměnou byly i štědré ceny pro každého z nás.
Moc děkuji našim cvičitelkám (těm v první řadě!!) i ostatním účastníkům ze prima dopoledne a uvolnění se v celém tom předvánočním stresu a shonu. A na příště holt musíme trošku víc potrénovat, abychom se s našimi hovíky vrátili zase „na bednu“ v plném počtu…