Zimní výcvik na Rybníčku
Letošní zimu cvičíme na Rybníčku, chodíme na kurz poslušnosti, a protože teď budeme mít díky nejrůznějším sobotním akcím asi měsíční výpadek, domluvili jsme se v úterý (22.1.2013) na první lekci obrany na Rybníčku s Mirkem Valentinem. No ... obrana to tedy rozhodně zatím moc nebyla. Hlavně jsem potřebovala s p. Valentinem zkonzultovat několik zásadních věcí ohledně práce s Darem a Darova chování i povahy.
Dara zase klasicky zajímalo hlavně všechno kolem. Ale už když jsme přicházeli k brance cvičáku, načmuchal tam zřejmě nějakou háravou fenku, protože když se mi podařilo mu zvednout hlavu a podíval se na mne, klepala se mu brada v záchvatu absolutního vzrušení... Ale dokáže rychle střídat vzrušení a klid, takže se zase rychle zklidnil.
Hlavně mne zajímalo, zda není Dar bázlivka. M. Valentin, co si jej otestoval, mne ujistil, že bázlivý Dar není, že se vždycky jen lekne a hned zase zklidní, kdyby prý byl bojínek, tak utíká a hned tak se nezastaví (takže aspoň to mne potěšilo). Dokonce, když ho p. V. provokoval, třikrát na něj zavrčel a necouvl (z čehož byl V. velmi spokojený). Ale mne by Dar klidně nechal zbít - rána na mne ho vůbec nezajímala - musel přece sledovat, co se děje za plotem...!!
Pak jsme zkusili první "kousání". Dar je dobrý v tom, že vždycky se snaží chytit pouze rukáv či peška nebo jiný předmět, o který se "bojuje", nikdy se nesnaží kousnout někam jinam a "urvat" si kousek z figuranta. Darovi se chvíli chtělo s V. přetahovat, pak jsme v přestávce zkusili kousek poslušnosti na vodítku a kupodivu celkem poslouchal, ale na 2. část "kousací" lekce už jsem musela vzít našeho peška a vždycky si Dara k dalšímu přetahování se s p. V. nabudit. Ale p. V. mne povzbudil, že Dar je prostě typický hovawart (hlídá, kde co kolem lítá), ale určitě to půjde.
Tak teď budeme pár dní cvičit jen doma (poslušnost, aport, přetahování se o peška) i stopu venku na vycházce a jak bodeme moci, zkusíme si s p. Valenmtinem další leci. Já už se na ni moc těším.