Zkouška ZM – Svitava Bílovice
V sobotu 18.4.2015 jsme s Darem zajeli na cvičák pí Lázničkové v Bílovicích, abychom se pokusili složit naši první pracovní zkoušku – ZM dle NZŘ.
V předvečer zkoušek se u nás doma opět konal již tradiční rituál pečení bůčku, aby měl Dar řádnou motivaci pro pěkný výkon. Ovšem tentokrát, když jsem mu říkala, že zítra budou zkoušky a dobrůtky pro šikovného psa, netvářil se nijak nadšeně. Jako obvykle jsem hned upřesnila, co budeme na zkouškách dělat – pěkná malá stopička, pak budeme cvičit a nakonec ještě půjdeme „na darebáka“… a to už mi připadalo, že je Dar docela zamyšlený – což mne vůbec nepotěšilo. Možná si říkal, že to zase bude náročné, jako ta stopa posledně…
Ráno jsme tedy dobře vybavení vyrazili do Bílovic. Na zkoušky nás bylo přihlášených celkem 10, dva na ZZO, 4 na ZM, 3 na ZVV1 a jeden pes na ZVV3. Figurovat (i šlapat stopy) bude Ivan, rozhodčím je p. Pouč. Možná, že i díky nim jsem tentokrát, jen jsme se sešli u pole na stopy, nebyla vůbec nervózní a tak nějak věřila, že Dar mne „nevyšplouchne“, odvede, co umí, a opět se ukáže jako spolehlivý „zkouškový pes“.
A Dar mne nezklamal! Stopu jsme pracovali jako druzí, kroky dle pokynů p. rozhodčího, což žel opět znamenalo, že mi lom jako z udělání vyšel těsně za 2. koleje traktoru… Odchozí úsek z lomu jsem položila jen půl metru za kolej a jako závěr stopy jediný předmět (náš obvyklý filc pro stopy IPO).
Při úvodním hlášení byl Dar ještě jakž takž slušný, ale pak k nášlapu tak táhl, že jsem ho měla co držet, jak byl natěšený. Pročichl nášlap (finta s šikmým příchodem k nášlapu opět zafungovala) a pak jako obvykle pěkně šel. Na kolejích asi něco závadného bylo (říkala mi pak po skončení stopy paní Lázničková, že se až teď dozvěděla, že se prý pole stříkalo)… Dar totiž najednou za kolejí okamžik hledal lom, trošku se zamotal v kroužku, a vypadal dokonce lehce unavený (v chladnu, po pouhých 40m!!), pak po standardně vypracovaném úseku na jeho konci předmět netradičně zasedl! Ale aspoň skutečně krásně. Připadalo mi, že vyhodnotil, že kdyby si lehl, dostane předmět až pod hruď, tak nad ním zůstal rovně sedět a měl jej přesně před packami na ose těla. Tak jsem byla i přes ten nepřesný lom spokojená a Dara pochválila. Pro odměnu si pak Dar přiběhl k páníčkovi. Od p. rozhodčího obdržel prvních 47 bodů.
Druhá část zkoušky – poslušnost - byla jedna z Darových nejlepších, p. rozhodčí při třetím cviku dokonce okatě zalamentoval, za co prý nám má strhnout body... Tak byla jediná chybička na "execírce" se srážkou 1 bod. Pěkný aport (za něj jsme byli pochváleni), excelentní sedni-lehni-vstaň. Ostatní účastníci pak dokonce Darovi zatleskali. Závěrečné dlouhodobé odložení opět bezvadné, ale nejen to – Dar se dokonce (místo obvyklého koukání kolem) celou dobu díval na mne! Což byl pro mne docela šok – samozřejmě příjemný. Nakonec jsme měli z účastníků zkoušky ZM nejlepší poslušnost a získali za ni skoro neuvěřitelných 49 bodů.
Zde musím vyzdvihnout výkon Simoniny mladé fenky NO, účastnice na ZVV1, od níž to byla naprostá paráda - poslušnost úžasná, následné obrany pak prakticky dokonalé.
Na obrany, k nimž jsme se dostali až po poledni, jsme měli asi trošku smůlu, v tom, že všichni ostatní účastníci zkoušek byli mladí „divočáci“, doslova umanutí na rukáv. Ale na druhou stranu i velké štěstí … že nebylo horko! Sice bylo polojasno, ale teplota jen asi kolem 11°C, což bylo i pro Dara velmi příjemné. Dar šel jako 3. v pořadí po dvou „žihadlech“ erdlech… Hned na úvod mi „zasklil“ 1. zástěnu, sice se k ní rozběhl, ale pak bez oběhnutí nabral kurs rovnou na zástěnu s Ivanem. Od té chvíle byl Dar moc dobrý - pěkné vyštěkání (měla jsem dojem, že snad i do Ivana jednou lehce drbnul nosem), rozhodčího si nevšímal, a vydržel štěkat, než se mi podařilo rychle dokulhat také. Na moji obranu vyrazil bez povelu, jen jsem ho pustila, tak jsem zavolala "drž" až když byl těsně před Ivanem (v řádu je totiž psáno, že by to měl pes udělat sám bez zásahu psovoda, tak jsem vzala jakýsi kompromis, který nás asi stál také aspoň bodík), na zadržení se mi Dar opíral do obojku a vyletěl docela slušnou rychlostí, pěkné zákusy, nádherné pouštěčky s následným hlídáním - ty opravdu neměly chybu. ... V mých očích odvedl Dar výborný výkon. I když, samozřejmě, od hovíka nelze očekávat živost výkonu jako od „bláznivých střel“ erdlů... P. Pouč ten výkon ocenil 40 body (byly tam dokonce i dvě devítky!) a říkal, ať si vážím toho, že Dar kouše, jak kouše… Však jsem také Dara za tu obranu patřičně odměnila největší krabičkou masa a ze srdce pochválila.
V součtu nám to nakonec dalo krásných 136 bodů, za něž jsme obdrželi nečekaně vysokou známku VD. První pracovní zkoušku (a věřím, že ne poslední) tak máme se ctí za sebou.
Gratuluji všem účastníkům ke složeným zkouškám a zároveň vřele děkuji jak pořadatelům zkoušek, paní Lázničkové především, tak p. rozhodčímu a Ivanovi. Bez Ivana a také Mirka a jejich trpělivosti s Darovým výcvikem by náš úspěch zkoušky byl nemyslitelný… Ráda se s nimi uvidím na dalších akcích.
Našim kamarádům a kamarádkám, co nám drželi neúnavně palce, samozřejmě děkuji také – vždyť je drželi opravdu moc dobře…!!