Zkoušky MZŘ, NZŘ - KK Svitava Bílovice 28.10.2016
O státním svátku jsme se po necelém měsíci vrátili do Bílovic na další zkoušku – tentokrát na další pokus o zdolání zkoušky ZVV1. Rozhodčím byl p. Pouč, u nějž se nám až dosud dařilo s velmi pěknými výkony, figuroval náš figurant Ivan.
Stopa pro nás začala velmi dobře. Na pěkném osení se Dar prezentoval přesným sledováním stopy, jediné ztráty byly na lomech, kde si nejprve ověřoval, zda nejde o ostré lomy, než se vydal na další úsek, a slušně označené byly i oba předměty – 1. sednutím, 2. ve stoje. Panu rozhodčímu se naše stopa líbila a ohodnotil ji 96 body. Základ zkoušky tedy byl položen velmi slibně.
Po příchodu na cvičák a krátkém rozcvičení se u překážek to také vypadalo velice nadějně. Dar byl veselý, nabitý energií, ale musel se ještě vrátit s manželem odpočívat do auta, než se po ukončení stop mohly rozběhnout první poslušnosti. Když jsem pak Dara přivedla bezprostředně před naší poslušností na plac, bylo „všechno jinak“. Nevím, co se stalo, zřejmě to měly „na svědomí“ dlouhé dřevěné schody, jimiž se chodí na cvičák, na nichž Dar špatně došlápl a začal viditelně kulhat. Tlapka, která již po předchozích problémech vypadala posledních pár dní zcela v pořádku, jej musela citelně bolet a Dar byl najednou ve stresu. Poslušnost pak vypadala podle toho a výkon byl, velmi přísně vzato, „na hraně“. P. rozhodčí si Darova kulhání všiml již v úvodu poslušnosti, nechal nás ji sice dojít, ale pak mi doporučil odstoupit – k obranám kulhajícího psa pustit nechtěl. A tak jsem, byť s těžkým srdcem, zkoušku ukončila.
Byla to velká škoda. Dar si v dalším průběhu zkoušek odpočinul, zmasírování tlapky také očividně pomohlo a když končily poslední obrany, byl zase v pořádku. Zkusili jsme si tedy po ukončení obran a tím i zkoušek celou část obrany naší zkoušky … a Dar ji bez potíží zvládl.
Co k tomu říci…? Zdá se, že tahle zkouška je pro nás snad zakletá. Ale nevzdáme to – ještě ne. Jak se říká: : zkouška se holt musí někdy „uchodit“…