Čičánek II řádí
Po návratu z VS v Hartvíkovicích jsem se už opravdu těšila na teplou vanu s bohatou pěnou. Nachystala jsem si ji a pak si ještě odběhla vedle. Najednou slyším povědomý zvuk jako když si Dar chytí kocoura. Dar byl přitom venku na zahradě, tak jsem si myslela, jestli jsem nezapomněla zavřít dveře z kuchyně na terasu a Dar si je náhodou neotevřel. Pozorně . jsem se zaposlouchala, jestli kocour nebude protestně vřískat, abych rychle zakročila, ale nic. Vyšla jsem na chodbu, před koupelnou slušná louže vody. Povídám si, kde se tam vzala - a s neblahým tušením nahlédnu do koupelny. Ta je lehce pod vodou, pěna ve vaně notně opadlá a na vaně i ve sprchovém koutě blátivé kočičí tlapky. A byla jsem „doma“: ten náš zvědavý kočičák neměl nic jiného na zábavu, než skočit mi do vany...!! Asi se mu líbila ta bohatá pěna a chtěl si ji vyzkoušet. Ten zvuk, co jsem předtím slyšela, a spolu ním ta louže na chodbě byly od Čičánkova pádu na dlažbu, jak mu v úprku z koupelny v zatáčce podjely nohy… Tak místo pohovění si ve vaně jsem nejprve musela odchytit kocoura a pořádně ho vytřít, než mi vleze s tím mokrým kožichem do peřin… samozřejmě - pěna byla zatím skoro definitivně pryč.